Úprava surové vody se stává celosvětovým problémem. Zdroje vod bývají mnohem více znečištěny a jejich úprava je složitější. Také nároky na jakost pitné vody se zvyšují. Technologické procesy úpravy vod na vodu pitnou závisí na druhu znečištění. Mnohé z těchto metod pro úpravu jsou podobné těm, které se odehrávají v přírodě, jenže pro lidskou a průmyslovou spotřebu nestačí.
O tvrdé vodě
Tvrdá voda způsobuje mnoho nepříjemností. Nejvíce to pociťují elektrospotřebiče, jako jsou topná tělesa v pračce, myčce, rychlovarné konvice či boilery, které mají poté nižší energetickou účinnost. Tvrdá voda dále způsobuje menší účinnost pracích prášků jak do pračky, tak do myčky na nádobí, v myčce na nádobí to je zřetelně vidět a to v podobě zaschlých kapek od vody. Dále tvrdou vodu pociťujeme i my sami. Tvrdá voda totiž způsobuje vysušování pokožky. S tvrdou vodou můžeme bojovat několika způsoby. Můžeme změnit strukturu vody, to je však jen částečné zmírnění projevů tvrdé vody. Osvědčený způsob jak změnit složení vody, je iontová výměna. Jde o výměnu, kde se nahrazují ionty hořčíku a vápníku za ionty sodíku, které jsou neškodné.
Tvrdá voda a odstranění tvrdé vody
Tvrdou vodu způsobuje vysoký obsah minerálů. Nejčastějšími zdroji jsou ionty vápníku a hořčíku
Tabulka tvrdosti vody
| Pitná voda | mmol/l | °dH | °F |
|---|---|---|---|
| velmi tvrdá | > 3,76 | > 21,01 | > 37,51 |
| tvrdá | 2,51–3,75 | 14,01–21 | 25,01–37,5 |
| středně tvrdá | 1,26–2,5 | 7,01–14 | 12,51–25 |
| měkká | 0,7–1,25 | 3,9–7 | 7–12,5 |
| velmi měkká | < 0,5 | < 2,8 | < 5 |
O železité vodě
Přehnaně železitá voda by se neměla používat ani jako voda užitková. Sloučeniny železa se totiž usazují v trubkách, kotlích, vanách, dřezech, bojlerech… a způsobují korozi zařízení. Koroze pak velmi zkracuje životnost daného zařízení.
Mezní hodnoty železa ve vodě jsou:
- pitná a balená voda: 200 μg/l
- pramenitá a kojenecká voda: 300 μg/l
- studniční: až až 500 μg/l
Problémy železa
Železo, které je ve vodě rozpuštěno jako železnaté ionty, nevidíme. Začneme si ho všímat až po styku ze vzduchem, kdy začne reagovat a vzniká nerozpustný a povlaky tvořící hydroxid železitý. I poměrně malé koncentrace železa mohou způsobit potíže jako např. zvýšený počet kolonií bakterií, které způsobují nepříjemný zápach vody. Taková voda se nedoporučuje ani pro užitkové účely.
Vysoký obsah železa se projevuje rezavými a načervenalými povlaky. Často dochází k zanášení armatur a jejich nutné výměně.
Železo působí potíže nejčastěji tomu, kdo používá jako zdroj pitné vody vlastní vrt či studnu.
Mangan
Tam kde je železo, často se vyskytuje i mangan. Do vody se dostane stejně jako železo, tedy z hornin, které jsou obsaženy v půdě, kterou voda protéká. Typický projev manganu ve vodě jsou mastné skrvrny na povrchu, černá voda nebo černé usazeniny.
Mezní hodnoty manganu ve vodě jsou:
- 50 μg/l
- u studniční vody maximálně 200 μg/l
Projevy železa a manganu ve vodě
Rezavá voda, rez ve vodě, červená voda, načervenalá voda, červený povlak, načervenalý povlak, železitá chuť,